Záchranným týmům se podařilo vytáhnout dva živé dělníky z tunelu v Nepálu v pátek 4. září 2026, devět dní poté, co vlna ledu, kamení a bahna zdevastovala údolí řeky Trishuli. Operace přinesla záblesk naděje uprostřed tragédie, která si vyžádala stovky mrtvých a tisíce nezvěstných.
Podrobnosti operace a první naděje v závodě
Dva přeživší, Kabir Maharjan a Sanjay Sah, byli nalezeni v tunelu elektrárny Upper Trishuli 3A, první, která byla zachráněna ze šesti zasažených vodních elektráren. Oba byli rychle převezeni do armádní nemocnice v hlavním městě Káthmándú, kde měli naléhavou lékařskou pomoc.
Videa zveřejněná nepálskými úřady zaznamenala okamžik záchrany s potleskem a emocemi. Snímky ukazují, jak byl Kabir Maharjan vyzvedáván z díry, zatímco Sanjay Sah, stále pokrytý bahnem, byl vynášen na zádech záchranáře, dostával kyslík a kontrolovali jeho životní funkce.
Rozsah devastace v himálajské oblasti
Katastrofa, která region zasáhla, začala 26. srpna 2026, kdy zhroucení ledovce v horním toku řeky Trishuli rozpoutalo ničivé proudění ledu, kamení a bahna. Tato událost, známá jako GLOF (Glacial Lake Outburst Flood), je rostoucí hrozbou v himálajských horách a má dopad na životně důležité komunity a infrastrukturu.
Údaje o tragédii jsou alarmující, katastrofa postihla vesnice a města poblíž hranic s Tibetem v Číně. Odhaduje se, že v tunelech vodních elektráren podél vodní cesty bylo uvězněno více než 900 lidí.
Příběh přeživších a boj o život v podzemí
Sanjay Sah, který pracoval jako mechanický předák, popsal okamžiky zoufalství a odolnosti uvnitř tunelu. Poté, co varoval své kolegy před blížící se katastrofou, hlásil, že zůstal v kontrolní místnosti, aby pomohl ostatním uniknout.
Během devíti dnů izolace hledal Sah útěchu a sílu recitováním manter. Záchranářům řekl, že byl v kontaktu se třemi nebo čtyřmi dalšími lidmi v tunelu, což zvýšilo možnost, že v hlubších částech stavby mohou být ještě naživu další jedinci.
Dopad tragédie a výzva pátrání po pohřešovaných
Katastrofa způsobila v Nepálu rozsáhlé ničení, domy, ulice a školy byly srovnány se zemí. Orgány odpovědné za zvládání katastrof oznámily, že:
- Nejméně 1287 lidí zemřelov Nepálu.
- Více než 5080 lidí se stále pohřešujena venkově.
- V oblasti Tibetu v Číně se odhaduje počet obětí na 21, přičemž 541 lidí je stále uváděno jako nezvěstných.
Navzdory neúnavnému úsilí se možnost najít další přeživší s postupem času drasticky snižuje, takže každá záchrana, jako je ta Kabir Maharjan a Sanjay Sah, je okamžikem vzácné naděje a svědectvím o lidské schopnosti překonat extrémní podmínky.
